+420 548 526 336      mrsbrno@mrsbrno.cz  

MORAVSKÝ RYBÁŘSKÝ SVAZ

O NÁS

Moravský rybářský svaz vznikl v roce 1990. Hlavním posláním svazu je spolčování občanů se společným zájmem o rybářství, podílení se na mimoškolní výchově dětí a mládeže na úseku rybářství, ochrany přírody, krajiny a životního prostředí a rozvíjení a popularizování rybářství a rybářského sportu.

Ostrahaklikni
Read More
Ostraha revírů
Historieklikni
Read More
Vývoj sportovního rybolovu

OBHOSPODAŘUJEME

240 mimopstruhových revírů o rozloze 6 838 hektarů a 79 pstruhových revírů o rozloze 483 hektarů v délce 978 km.

Previous slide
Next slide

OSTRAHA REVÍRŮ

Pro potřeby ostrahy rybářských revírů v užívání Moravského rybářského svazu, z.s. je ustanoveno téměř 1 100 dobrovolných členů a 7 profesionálních členů rybářské stráže

Vedoucím profesionální RS je Pavel Štěpánek. Kontakt: 775 305 720, pavlikk@email.cz 

Kontakty na ostatní členy RS naleznete na stánce kontakty.

Vzdělávací, společenská a výzkumná činnost

Moravský rybářský svaz a Pobočné spolky organizují:

  • vzdělávání dětí a mládeže v kroužcích pobočných spolků, základních škol a domech dětí a mládeže
    letních rybářských táborech dětí a mládeže pořádaných pobočnými spolky
  • kurzy školení, základních zkoušek a pravidelných přezkoušení na získání kvalifikace pro obsluhu elektrických soustrojí pro lov ryb elektrickým proudem
  • kurzy školení a zkoušek pro získání kvalifikace k ustanovení do funkce a výkonu funkce rybářského hospodáře a zástupce rybářského hospodáře na rybářském revíru
  • kurzy školení a zkoušek pro získání kvalifikace k ustanovení do funkce a výkonu funkce člena rybářské stráže
  • kurzy školení a zkoušek pro získání osvědčení o kvalifikaci pro vydání rybářského lístku

 

Těšíme se na vaši účast a sdílení vědomostí s vámi!

 

Historický vývoj sportovního rybářství na Moravě

První rybářské spolky, sdružující zájemce o sportovní rybolov, začaly na našem území vznikat již na přelomu 19. a 20. století záhy po přijetí prvního rakousko-uherského říšského rybářského zákona v roce 1885 (Zákon daný dne 9. října 1883, číslo 22 z roku 1885 v příčině některých opatření ku zvelebení rybářství ve vnitrozemských vodách).

Při vzniku Československé republiky existovalo na Moravě ve srovnání s Čechami poměrně malé množství rybářských spolků, omezené počtem nájemních rybářských revírů. Naproti tomu však v té době na Moravě působila hned dvě ústředí rybářských spolků. Byl to Ústřední zemský svaz rybářských spolků, družstev a společenstev pro Moravu ve Velkém Meziříčí a současně Zemský rybářský spolek v Brně. Ve dnech 27. – 29. října 1922 se v Brně konal sjezd rybářských spolků z celé Československé republiky, na němž se zástupci rybářských spolků z Moravy a Slezska shodli na vytvoření jedné ústřední rybářské organizace se sídlem v Brně. Odvolali svoje členství v obou výše zmíněných organizacích a ustavili Svaz rybářských spolků a družstev na Moravě a ve Slezsku (v roce 1925 byl jeho předsedou zvolen známý brněnský spisovatel a knihovník Jiří Mahen). 

Na tomto brněnském sjezdu bylo navíc přijato usnesení, že nově utvořený svaz vstoupí do připravované celostátní rybářské organizace Unie rybářských spolků a družstev v Praze (její ustavující valná schůze se konala 1. dubna 1923 v pražské restauraci U Pinkasů). Hlavním účelem nově založené Unie byla ochrana a povznesení rybářství na tekoucích vodách a také jednotné zastoupení všech rybářských organizací v Československé republice. Členem Unie se mohl stát pouze zemský rybářský svaz na tekoucích vodách v ČSR. Správu Unie vedl dvanáctičlenný výbor, tříčlenné předsednictvo volené na jeden rok a čtyřčlenná dozorčí rada. Prvním místopředsedou nově ustavené Unie byl zvolen M. Koutek z Třebíče. Unie při svém ustavení soustředila 195 rybářských spolků a družstev. Slovensko však k Unii přistoupilo až v roce 1926. V roce 1933 byla schválena změna stanov Unie, která znamenala její přejmenování na Rybářskou unii Československé republiky. 

V roce 1902 začal učitel František Veselý vydávat ve Velkém Meziříčí časopis „Moravský rybář“, který byl v roce 1904 přejmenován na časopis „Českomoravský rybář“. Tento časopis vydával až do roku 1920, kdy jej předal Československé ústřední jednotě rybářské ve Vodňanech, kde od té doby vycházel pod názvem „Československý rybář“. V Praze zahájilo v roce 1921 Zemské sdružení rybářské pro Čechy vydávat vlastní spolkový Věstník, který potom v roce 1923 převzala nově ustavená Unie rybářských spolků a družstev v Praze. V redakční radě tohoto časopisu zastupovali Moravu Jiří Mahen, prof. J. N. Polášek a F. Šivic.

V roce 1938 Zemský svaz rybářský v zemi Moravskoslezské sdružoval šest poříčních svazů s 86 rybářskými spolky a družstvy (a mimo to dva jednotlivce, dva velkostatky a správu státních lesů). 

Ve dnech 22. a 24. května 1938 se v Praze konal I. sjezd rybářů Československé republiky, spojený s celostátní výstavou československého rybářství. V čestném předsednictvu tohoto sjezdu zasedal také Jan Černý, zemský prezident pro zemi Moravskoslezskou. V čestném výboru potom Jiří Mahen, prof. MVDr. Josef Taufer – profesor zootechniky na Vysoké škole zemědělské v Brně, Ing. Břetislav Václavík – moravský zemský rybářský inspektor a prof. Ing. Jaroslav Voda – předseda Zemského rybářského svazu moravskoslezského v Brně.

Po II. světové válce pokračovala činnost rybářských spolků v rámci poříčních svazů, tyto spolky byly potom v padesátých letech přejmenovány na lidové rybářské spolky. V roce 1957 byl Ministerstvem vnitra ČSR registrován nový Československý svaz rybářů a dosavadní lidové rybářské spolky byly přeměněny v místní organizace tohoto svazu. Místní organizace byly seskupeny do oblastních poboček a ty do krajských. Československý rybářský svaz se po sjezdu v roce 1969 pod vlivem federalizace Československa rozdělil na Český rybářský svaz (ČRS) a na Slovenský rybárský zväz (SRZ). Od 1. ledna 1975 potom došlo (na základě usnesení II. sjezdu ČRS z 22. prosince 1974) k zavedení takzvaného krajského hospodaření a rybolovu, kdy bylo rybářské právo v tehdejším Jihomoravském kraji převedeno z místních organizací ČRS na Krajský výbor Českého rybářského svazu v Brně. V červnu roku 1990 se sešli ve Znojmě zástupci 82 místních organizací z celého tehdejšího Jihomoravského kraje a na tomto ustavujícím sjezdu vytvořili samostatný Moravský rybářský svaz (MRS) se sídlem v Brně. 

Petr Spurný

Rybářský lístek z roku 1893

S2H03

Moravský rybářský svaz, z. s.
Soběšická 1325/83
614 00 Brno Husovice

výběrové řízení

Podmínky výběrového řízení pro uchazeče o funkci profesionální rybářské stráže
Moravského rybářského svazu, z.s.