Tento dokument může obsahovat chyby, a proto v případě pochybností vždy konzultujte zde uvedené informace s tištěnou verzí. V případě, že naleznete nějakou chybu, ohlaste ji, prosím, webmasterovi.

JEDNACÍ ŘÁD MRS

ČÁST PRVNÍ

Všeobecná ustanovení

čl. I.
Základní ustanovení

  1. Jednací řád rozvádí některá ustanovení Stanov Moravského rybářského svazu (dále jen Svaz) a podrobně upravuje jednání organizačních jednotek a orgánů Svazu.
  2. Jednací řád upravuje postup při volbách v organizačních jednotkách a orgánech Svazu.
  3. Jednací řád určuje vedení evidence o činnosti organizačních jednotek a orgánů Svazu.

čl. II.
Členství ve Svazu
k §5 Stanov

  1. Vznik členství ve Svazu:
    1. Členská přihláška se podává písemně na předepsaném tiskopise.
    2. Přihlášku podává uchazeč výboru té místní organizace (dále jen MO) nebo místní skupiny (dále jen MS), kde se rozhodl být členem.
    3. O přijetí za člena rozhoduje výbor MO na základě přihlášky a čestného prohlášení uchazeče, že není členem jiné MO, není proti němu vedeno kárné řízení a nebyl v posledních třech letech vyloučen z MRS. Toto čestné prohlášení je součástí přihlášky. Uvedení nepravdivých údajů v čestném prohlášení je vždy považováno za hrubé porušení členských povinností, jež je důvodem k vyloučení ve smyslu §7 odst. 9 písm. a) Stanov. Ke kárnému řízení je příslušná ta MO, jíž byla přihláška s nepravdivými údaji podána.
    4. Členství vznikne dnem rozhodnutí výboru MO a po splnění podmínek uvedených v §5 odst. 6. Stanov.
    5. Uchazeč je povinen před přijetím za člena absolvovat předepsané školení a na závěr osvědčit své rybářské, ekologické a právní znalosti. Školení nově přijatých členů organizuje výbor MO či MS, který stanoví datum, místo, délku konání a výši poplatku ke krytí nákladů spojených s organizačním zabezpečením školení.
    6. Výši členského příspěvku stanoví každoročně Svazový výbor, a to na návrh Svazové rady. Výše zápisného je shodná s výší členského příspěvku.
  2. Členská legitimace:
    1. Veškeré záznamy a změny údajů v členské legitimaci provádí příslušné orgány svazu.
    2. V členské legitimaci musí být vylepena fotografie držitele, jeho rodné číslo a bydliště, evidenční číslo člena a rok jeho přijetí za člena Svazu. Na druhé straně jsou vylepovány členské známky.
    3. Za vydání členské legitimace zaplatí člen příslušný poplatek, stanovený svazovým výborem MRS.
    4. Ztrátu členské legitimace je člen povinen neprodleně hlásit MO, jejímž je členem. Ta po prošetření prohlásí legitimaci za neplatnou a vydá členovi legitimaci novou označenou jako "Duplikát". Za vystavení duplikátu zaplatí člen dvojnásobný poplatek jako při prvním vystavení členské legitimace.
  3. Odpovědnost za škody

    Za škodu, kterou člen MRS způsobil svazu, MO, orgánu svazu nebo jinému členovi svým protiprávním jednáním, odpovídá dle obecně závazných právních předpisů.

  4. Vyškrtnutí (k §5 odst 8 písm. c) Stanov)

    Nezaplatí-li člen MRS členské příspěvky do konce února běžného roku, MO, jejímž je členem, zruší jeho členství vyškrtnutím bez předchozího řízení. O vyškrtnutí není MO povinna vyškrtnutého informovat.

  5. Organizování nezletilých členů (k §5 odst. 4 Stanov)
    1. Nezletilí členové MRS jsou organizováni v zájmových kroužcích nebo klubech při MO.
    2. Nezletilí členové jsou vedeni ve dvou věkových kategoriích:
      • 8 - 15 let
      • 16 -18 let
    3. Přechod do kategorie 16-18 let z hlediska ceny povolenky, členské známky, povoleného počtu prutů při lovu a způsobu lovu, brigádnické povinnosti apod. nastává k 1. lednu roku následujícímu po dovršení 15 let věku.
    4. Přechod do kategorie řádný člen z hlediska ceny povolenky, členské známky apod. nastává k 1. lednu roku následujícímu po dovršení 18 let věku. Dnem dosažení 18 let věku získává člen MRS právo volit a být volen.

ČÁST DRUHÁ

Ukládání kárných opatření

čl. I.
(k §7 Stanov)

  1. Všechny organizační složky a orgány svazu jsou povinny vést členy a funkcionáře svazu k dodržování obecně závazných právních předpisů o rybářství, Stanov a Jednacího řádu svazu, jakož i vnitrosvazových předpisů, zejména rybářských řádů a k dodržování a provádění rozhodnutí orgánů svazu.
  2. Kárné opatření lze uložit za nesplnění či porušení povinností uvedených v §6 odst. 3 Stanov.
  3. O uložení kárných opatření rozhodují orgány Svazu uvedené v §7 odst. 2, 3 Stanov.
  4. Skutečnost, že člen Svazu byl za porušení obecně závazných právních předpisů potrestán v řízení vedeném příslušnými státními orgány (soudem, orgánem státní správy, orgány Policie České republiky, aj.), nevylučuje souběžné uložení kárného opatření podle Stanov svazu.

čl. II.

  1. K jednání příslušného orgánu musí být kárně stíhaný předvolán nejméně 7 dnů předem na adresu, kterou uvedl při zjištění porušení či nesplnění povinností uvedených v §6 odst. 3 Stanov, a to do vlastních rukou, případně telefonicky, telegraficky, telefaxem, dálnopisem či jiným prokazatelným způsobem.
  2. Nebyl-li kárně stíhaný na jím udané adrese zastižen a zásilku si nevyzvedne, považuje se den uložení zásilky za den doručení, i když se kárně stíhaný o jejím uložení nedozvěděl.
  3. Lhůtu uvedenou v odst. 1 lze zkrátit pouze se souhlasem kárně stíhaného.
  4. O jednání orgánu, který kárné řízení vede, se pořizuje zápis. Zápis musí být doložen dokladem o předvolání kárně stíhaného, popř. záznamem o telefonickém způsobu jeho vyrozumění s uvedením data a hodiny předvolání.
  5. Člen i funkcionář Svazu, jemuž má být kárné opatření uloženo, má právo být orgánem, který kárné řízení vede, (dosud nesoulad s ust. §7 odst 2,3,4 Stanov) vyslechnut ke všem skutečnostem, které se mu kladou za vinu a k důkazům o nich, není však povinen vypovídat. Může uvádět okolnosti a důkazy sloužící k jeho obhajobě, činit návrhy na doplnění dokazování a podávat žádosti a opravné prostředky.
  6. Orgán, který kárné řízení vede, může provést jednání v nepřítomnosti kárně stíhaného pouze tehdy, jestliže byl kárně stíhaný k jednání řádně a včas předvolán a k jednání se bez řádné a důvodné omluvy nedostavil. Důvodnost omluvy posuzuje orgán, který kárné řízení vede.

čl. III.

  1. Pro vedení kárného řízení může výbor místní organizace zřídit kárnou komisi místní organizace, která pak kárné řízení vede ve všech případech zjištění porušení či nesplnění povinností uvedených v §6 odst. 3 Stanov ohledně kárných opatřeních podle §7 odst. 1 písm. a) + b) Stanov.
  2. Kárná komise po skončení kárného řízení předloží orgánu, uvedenému v ustanovení §7 odst. 2, odst. 3 Stanov, zápis o jednání včetně provedených důkazů spolu s odůvodněným návrhem na rozhodnutí ve věci a tento orgán poté ve věci rozhodne.

čl. IV.

  1. Orgán, který o uložení kárného opatření rozhoduje, je při svém rozhodování povinen přihlédnout k významu chráněného zájmu, který byl činem dotčen, způsobu provedení činu a jeho následkům, okolnostem, za kterých byl čin spáchán, k osobě kárně stíhaného, zejména k jeho dosavadnímu hodnocení ve Svazu, míře jeho zavinění a jeho pohnutce, jakož i k tomu, zda se přičinil o odstranění škodlivých následků jeho činu nebo dobrovolně nahradil způsobenou škodu, svého činu upřímně litoval a při objasňování svého činu napomáhal příslušným orgánům.
  2. Za účelem objasnění okolností, týkajících se osoby kárně stíhaného, si orgán, který kárné řízení vede, vyžádá od organizace, jejímž je kárně stíhaný členem, hodnocení kárně stíhaného a doklady, vztahující se k jeho případným předchozím kárným řízením.

čl. V.

  1. Rozhodnutí o uložení kárného opatření se vydává písemně a musí obsahovat:
    1. označení orgánu, který rozhodnutí vydal a datum vydání rozhodnutí
    2. jméno a osobní data toho, komu se kárné opatření ukládá
    3. popis skutku v němž je spatřován přestupek
    4. označení porušení či nesplnění povinností uvedených v §6 odst. 3 Stanov
    5. druh uloženého kárného opatření
    6. odůvodnění
    7. poučení o odvolání
    8. podpis statutárního orgánu
  2. Písemné rozhodnutí se doručuje do vlastních rukou kárně stíhaného.

čl. VI.

  1. Odvolání ke kárnému senátu Moravského rybářského svazu proti uložení kárného opatření podává kárně stíhaný ve stanovené lhůtě (§7 Stanov) prostřednictvím orgánu, proti jehož rozhodnutí odvolání směřuje. Překážkou rozhodnutí kárného senátu Moravského rybářského svazu však není, pokud bylo odvolání kárně stíhaného v předepsané lhůtě podáno přímo kárnému senátu Moravského rybářského svazu.
  2. Orgán, proti jehož rozhodnutí odvolání kárně stíhaného směřuje, může mu sám vyhovět.
  3. Jestliže odvolání kárně stíhaného nebylo příslušným orgánem vyhověno podle odstavce 2, předloží orgán místní organizace, který o uložení kárného opatření rozhodl, věc k rozhodnutí kárnému senátu Moravského rybářského svazu, a to ve lhůtě 15-ti dnů ode dne obdržení odvolání kárně stíhaného.
  4. Orgán místní organizace Svazu, který o uložení kárného opatření rozhodl, předloží v případě uvedeném v odstavci 3 spolu s odvoláním kárně stíhaného kárnému senátu Moravského rybářského svazu veškerý písemný materiál, zejména:
    1. doklad o vyrozumění kárně stíhaného o jednání orgánu místní organizace stran jeho porušení či nesplnění povinností uvedených v §6 odst. 3 Stanov
    2. zápis z jednání příslušného orgánu místní organizace, který kárné řízení vedl včetně zachycených výpovědí kárně stíhaného a toho, kdo porušení či nesplnění povinností uvedených v §6 odst. 3 Stanov zjistil a oznámil, jakož i případných svědků
    3. hlášení Rybářské stráže o zjištění porušení či nesplnění členských povinností
    4. hodnocení kárně stíhaného z organizace, jejímž je kárně stíhaný členem
    5. rozhodnutí o uložení kárného opatření
    6. doklad o doručení rozhodnutí o uložení kárného opatření kárně stíhanému
    7. případné vyjádření orgánu místní organizace, který o uložení kárného opatření kárně stíhanému rozhodl, k podanému odvolání

čl. VII.

  1. O průběhu jednání odvolací instance se pořizuje zápis.
  2. Jednání kárného senátu Moravského rybářského svazu jsou veřejná a neveřejná.
  3. Neveřejné zasedání může kárný senát provést, jen když má za to, že věc lze spolehlivě rozhodnout. V případech uložení kárného opatření podle §7 odst. 1 písm. d) Stanov je vždy třeba provést zasedání veřejné.

čl. VIII.

  1. Kdo byl z členství ve Svazu vyloučen, nesmí být přijat za člena žádnou místní organizací Svazu před uplynutím tří roků ode dne pravomocného vyloučení.

čl. IX.

  1. Kárné opatření lze uložit ve lhůtě do jednoho roku od zjištění kárného provinění, jinak možnost kárného postihu zaniká.

ČÁST TŘETÍ

Společná ustanovení pro jednání a rozhodování orgánů Svazu a MO, volby

čl. I.
Platnost rozhodnutí orgánů svazu
(k §10 odst. 5 Stanov)

Platné rozhodnutí (usnesení) může učinit orgán, který je k tomu podle stanov oprávněn. Přesné znění rozhodnutí (usnesení) musí být uvedeno v zápisu. Za správnost zápisu odpovídá tajemník nebo jednatel.

čl. II.
Svolávání schůzí
(k §13, odst. 2, §14 odst. 4, §15 odst. 3, §16, §17 odst. 2, §19 odst. 2, §20 odst. 6, §21 odst. 8, §22 a §23 Stanov)

  1. Schůze a zasedání orgánů Svazu a jeho organizačních složek jsou svolávány zpravidla 15 dní předem, a to zásadně písemnou poznámkou. Členská schůze MO a schůze delegátů MO může být svolána i jiným způsobem v místě obvyklým. Vždy musí být uveden program jednání.
  2. Schůze a zasedání se konají zpravidla v sídle příslušné organizační složky či orgánu.
  3. Účast při každé schůzi a zasedání se zjišťuje prezenční listinou, která je součástí zápisu.

čl. III.
Program

  1. Schůze či zasedání probíhá podle schváleného programu.
  2. Po zahájení oznámí předsedající program jednání. Program může být na návrh kteréhokoliv člena zasedání či schůze změněn nebo doplněn, souhlasí-li s tím nadpoloviční většina přítomných.

čl. IV.
Volnost projevu

  1. Na schůzích nebo zasedáních má každý člen příslušné MO či MS nebo člen příslušného orgánu právo svobodného projevu. O udělení slova rozhoduje předsedající. Slovo může předsedající s odůvodněním odejmout. Slovo odejme vždy, jestliže příspěvek se nevztahuje k projednávané věci nebo neslučuje-li se s posláním a úkoly svazu, je v rozporu se stanovami, dobrými mravy a právním řádem České republiky.
  2. Příslušný orgán může rozhodnout o časovém omezení diskusních příspěvků.

čl. V.
Rozhodování
(k §10 odst. 5 Stanov)

  1. Orgány Svazu a jeho organizačních složek se řídí zásadou kolektivního rozhodování.
  2. Orgány Svazu a jeho organizačních složek jsou schopny se usnášet, je-li přítomna nadpoloviční většina jejich členů, a rozhodují prostou většinou hlasů přítomných členů, není-li dále stanoveno jinak.
  3. Přijaté usnesení je závazné pro všechny členy Svazu či příslušné organizační složky.

čl. VI.
Volby

  1. Orgány Svazu a jeho organizačních složek jsou obsazovány volbou. V průběhu volebního období mohou být orgány doplněny náhradníky. Náhradníci nastupují do orgánu v pořadí, v jakém byli zvoleni. Jinak náhradníkům přísluší hlas poradní. Nelze-li uvolněné místo v orgánu obsadit náhradníkem, provede se doplnění kooptací. O kooptaci rozhoduje orgán, který má být doplněn. Při nejbližší příležitosti musí o tom podat zprávu příslušnému vyššímu orgánu.
  2. Funkční období všech orgánů Svazu je tříleté.

čl. VII.
Hlasování

  1. O návrzích a volbě se rozhoduje hlasováním buď veřejným nebo tajným. O způsobu hlasování rozhodnou členové nebo delegáti veřejným hlasováním.
  2. Hlasování a volby se řídí jednacím nebo volebním řádem, přijatým účastníky jednání veřejným hlasováním.
  3. Jednací a volební řád Sjezdu připravuje Rada MRS, jednací řád členské schůze nebo schůze delegátů MO připravuje výbor MO.

čl. VIII.
Zápis ze schůzí

  1. O schůzích je nutno vždy vyhotovit zápis zachycující průběh jednání. V něm musí být uvedeny všechny podané návrhy a přijatá usnesení. Usnesení musí být formulována jasně a konkrétně a musí být kontrolovatelná. V zápise o hlasování o způsobu voleb nebo pro různá stanoviska musí být vždy uveden počet hlasujících pro, proti a těch, kteří se hlasování zdrželi. Zápis provádí určený zapisovatel.
  2. Jednotlivé body usnesení schůze se kontrolují na následující schůzi příslušného orgánu.

ČÁST ČTVRTÁ

Organizační složky a orgány Svazu

I. Místní organizace

čl. I.
Vznik místní organizace
(k §11 odst. 2. Stanov)

  1. Nová MO může vzniknout:
    1. rozdělením MO
    2. novým vytvořením (bez právního předchůdce)
    3. sloučením
  2. Ke vzniku Místní organizace MRS (dále jen MO MRS) je zapotřebí souhlasu Svazového výboru (dále jen SV). Návrh na zřízení MO předkládá tomuto orgánu nejméně tříčlenný výbor občanů (při rozdělení MO členů MRS) s potřebným odůvodněním a osvědčením o splnění podmínek dle čl. II a podpisy členů přípravného výboru. Do ustavující členské schůze jedná jménem vznikající MO přípravný výbor. Přípravný výbor po souhlasu SV stanoví program a termín ustavující členské schůze, která zvolí výbor MO a kontrolní a revizní komisi (dále jen KRK) a přijme základní dokumenty (§13 odst. 2, 3 Stanov). Ustavující schůze se vždy zúčastní člen Rady MRS.
  3. Návrh na zřízení nové MO MRS podaný členy MRS není porušením stanov a nezakládá oprávnění ke kárnému postihu.
  4. Vznik MO MRS oznámí zvolený výbor Českému statistickému úřadu (přidělení IČO) a místně příslušnému Finančnímu úřadu.

čl. II.
Podmínky pro vznik místní organizace

Podmínky vzniku:

  1. při rozdělení MO:
    • dohoda s původní MO o rozdělení majetku
    • dohoda o rozdělení revírů a chovných vodních ploch původní MO
    • schválení dvoutřetinovou většinou přítomných řádných členů na členské schůzi rozdělované MO
  2. při novém vytvoření:
    • získání nového samostatného revíru pro společný rybolov MRS
  3. při sloučení:
    • dohoda slučovaných MO o sloučení majetku
    • dohoda o sloučení revírů a chovných vodních ploch do slučované MO MRS
    • schválení dvoutřetinovou většinou přítomných řádných členů na členských schůzích slučovaných MO

čl. III.
Rozdělení místní organizace
(k §11 odst. 5 a §13 odst. 3 písm. h Stanov)

  1. MO může být rozdělena, jsou-li k tomu závažné důvody.
  2. Návrh na rozdělení MO MRS projedná výbor této organizace a předloží jej písemně prostřednictvím Rady Svazovému výboru a požádá jej o souhlas. SV rozhodne o návrhu nejpozději do 5-ti měsíců po podání návrhu Radě.
  3. Bez dohod o rozdělení majetku, revírů a chovných vodních ploch není rozdělení MO MRS přípustné.

čl. IV.
Sloučení místních organizací
(k §11 odst. 5 a §13 odst. 3 písm. h Stanov)

  1. MO MRS mohou být sloučeny, jsou-li k tomu závažné důvody.
  2. Návrh na sloučení MO MRS projednají výbory slučovaných MO MRS a informují prostřednictvím Rady SV MRS.
  3. Ke vzniku nové MO MRS je dle § 11 odst. 2 Stanov zapotřebí souhlasu Svazového výboru.
  4. O sloučení rozhodnou samostatně členské schůze slučovaných organizací. K platnosti tohoto rozhodnutí je třeba schválení dvoutřetinovou většinou přítomných řádných členů na členské schůzi v každé slučované MO MRS.
  5. Při sloučení přechází veškerý majetek (aktiva i pasiva) na sloučenou organizaci. Sloučení je výbor sloučené MO povinen oznámit příslušným orgánům státní správy.
  6. Na první členské schůzi sloučené MO MRS musí být zvolen nový výbor a KRK MO. Zároveň se rozhodne o názvu a sídle MO. Tuto schůzi zajišťují společně výbory slučovaných MO MRS.

čl. V.
Zánik místní organizace
(k §11 odst. 5 a §13 odst. 3 písm. h Stanov)

  1. MO může zaniknout:
    1. usnese-li na tom členská schůze MO dvoutřetinovou většinou přítomných řádných členů.
    2. na základě rozhodnutí SV v případě, že činnost organizace je neslučitelná s právním řádem ČR nebo neplní své poslání a úkoly.
  2. Za činnost neslučitelnou se považuje soustavné neplnění povinností vyplývajících ze zákona o správě daní a poplatků, zákona o účetnictví, zákona o sdružování občanů apod., neplnění povinností uložených MO stanovami a usneseními vyšších svazových orgánů, poškozování zájmů Svazu nebo vyvíjení činnosti, která se neslučuje s programem a zájmy Svazu.
  3. Majetek zaniklé MO MRS zjistí SKRK a sekretariát SV provede opatření, aby nemohl být zcizen. Rada zpracuje návrh na jeho využití, který předloží k rozhodnutí SV. Stejným způsobem bude rozhodnuto o obhospodařování svěřených revírů.
  4. Písemnosti zaniklé MO MRS uloží, případně skartuje sekretariát SV dle příslušných předpisů.

čl. VI.
Místní skupiny
(k §11 odst. 4, §13 odst. 2 a §17 Stanov)

  1. Místní skupiny (dále jen MS) vzniknou na návrh výboru MO rozhodnutím členské schůze MO MRS.
  2. MS vznikají především u MO s širokou členskou základnou nebo s působností na územním obvodu více obcí.
  3. MS nemají právní subjektivitu. Členové výboru MS mohou jednat jménem MO navenek jen na základě zmocnění (písemné plné moci) s vymezením předmětu zmocnění a doby platnosti plné moci.
  4. Činnost místní skupiny řídí výbor, který volí členská schůze MS. Výbor má 3 až 5 členů. Předseda výboru MS je zpravidla členem výboru MO. Pokud není, je členem výboru MO jiný člen výboru MS.
  5. Místní skupina:
    1. navrhuje a projednává s výborem MO plán činnosti
    2. plní úkoly uložené členskou schůzí MS, výborem MO, schůzí delegátů MO a svazovými orgány
    3. zabezpečuje zvyšování odborné a kulturní úrovně členů a mládeže MO
    4. je oprávněna projednat žádosti občanů a mládeže o přijetí za členy a předkládá návrhy výboru MO
    5. z jednání výboru MS je pořizován zápis, zejména o přijatých usneseních a plnění uložených úkolů
    6. MO může pověřit MS některými svými úkoly. Pokud bude MS pověřena nakládat s finančními prostředky, a to výlučně v souladu s rozpočtem MO nebo hospodařením s ceninami (povolenky, členské známky apod.), musí výbor MO uzavřít s pověřeným členem MS dohodu o hmotné odpovědnosti za svěřené prostředky.
    7. koná-li se v MO místo členské schůze schůze delegátů, MS volí na své členské schůzi delegáty na jednání schůze delegátů MO, a to podle jednotného klíče, stanoveného výborem MO. Písemný seznam zvolených delegátů předá do 7 dnů výboru MO. Výbor MS odpovídá za účast svých delegátů na jednání schůze delegátů MO.
  6. MS zanikne rozhodnutím dvoutřetinové většiny přítomných řádných členů na členské schůzi MS.
  7. MS může zaniknout též rozhodnutím členské schůze nebo schůze delegátů MO, pokud bude zjištěno, že MS jedná v rozporu se stanovami nebo neplní-li MS po delší dobu své poslání a úkoly.

čl. VII.
Členská schůze místní organizace
(k §13 Stanov)

  1. Členskou schůzi svolává výbor MO, a to podle potřeby, nejméně jednou ročně (výroční členská schůze), anebo mimořádně, požádá-li o to písemně alespoň polovina členů místní organizace nebo Svazová rada. Jde-li o žádost členů, podává se formou petiční listiny.
  2. Výroční členská schůze se koná nejpozději do konce měsíce března.
  3. Mimořádná členská schůze musí být svolána tak, aby se konala nejpozději do 30-ti dnů od doručení žádosti.
  4. Veškeré členské schůze, popř. schůze delegátů MO (výroční, řádné, mimořádné) svolává výbor MO písemně nebo jiným způsobem v místě obvyklým s uvedením programu jednání.
  5. Datum konání schůzí musí být výborem místní organizace nejméně 15 dní předem oznámeno svazovému sekretariátu.
  6. Členská schůze, popř. schůze delegátů je schopna se usnášet, je-li přítomna nadpoloviční většina členů místní organizace, popř. delegátů. Nedostaví-li se ve stanovenou dobu potřebný počet členů, popř. delegátů, koná se jednání o 20 minut později a v tomto případě je členská schůze, popř. schůze delegátů schopna se usnášet i při nesplnění podmínky přítomnosti nadpoloviční většiny.
  7. Členskou schůzi (schůzi delegátů) řídí předseda nebo jiný pověřený člen MO.
  8. Členská schůze, popř. schůze delegátů MO probíhá podle schváleného programu, který navrhuje výbor MO. Program mimořádné členské schůze musí odpovídat důvodům uvedeným v žádosti o svolání.
  9. Zprávy o činnosti organizace včetně účetní závěrky, rozpočtu a zprávy KRK jsou připraveny písemně. Zprávu o činnosti organizace přednese předseda MO nebo jiný pověřený člen výboru MO, zprávu KRK přednese její předseda nebo jiný člen KRK.
  10. Členská schůze (schůze delegátů) volí z přítomných členů MO mandátovou a návrhovou komisi. V případě, že se nekonají volby, lze činnost těchto komisí sloučit v jednu. V případě voleb do orgánů MO volí volební komisi. Komise jsou minimálně tříčlenné.
  11. Mandátová komise ověřuje počet přítomných členů (delegátů) MO a hostů a informuje schůzi o splnění předepsaných náležitostí k platnému jednání a usnášení.
  12. Návrh na složení nového výboru MO a KRK (včetně náhradníků) připraví stávající výbor MO po předchozím projednání s navrhovanými členy. Návrh obsahuje jméno, příjmení, data narození, zaměstnání, bydliště, délku členství a činnost ve Svazu u navrhovaných členů. Takto sestavená kandidátka je předána volební komisi.
  13. Volby řídí člen volební komise. V případě veřejného hlasování jsou kandidáti voleni jednotlivě nebo hromadně dle rozhodnutí členské schůze. Po přednesení návrhu kandidátky jsou zjištěny připomínky nebo jiné návrhy přítomných členů (delegátů) MO. Volby probíhají dle schváleného volebního řádu ve smyslu čl. XVII. tohoto řádu. Zvolen je ten kandidát, který získal nadpoloviční většinu hlasů přítomných členů (delegátů) MO. S výsledkem voleb seznámí volební komise přítomné členy MO. Předseda volební komise sepíše o průběhu a výsledku voleb zápis, který podepíší všichni členové volební komise.
  14. Volbu předsedy MO a ostatních funkcionářů provede nově zvolený výbor na svém prvním zasedání. Pokud se tak členská schůze (schůze delegátů) usnese, lze zvolit předsedu přímou volbou na členské schůzi. Obdobně se volí i předseda KRK MO.
  15. Návrhová komise zpracuje a přednese návrh usnesení, případně předloží další dokumenty dle programu jednání ke schválení členské schůzi, popř. schůzi delegátů. K přijetí usnesení z členské schůze, popř. schůze delegátů je třeba nadpoloviční počet hlasů přítomných členů (delegátů) MO.
  16. Klíč pro volbu delegátů z místních skupin na schůzi delegátů MO stanoví výbor MO.

čl. VIII.
Výbor místní organizace, výbor místní skupiny
(k §14 Stanov)

  1. Schůze výboru svolává předseda nejméně jednou za dva měsíce.
  2. Výbor je schopný se usnášet, je-li přítomna nejméně polovina členů. K platnosti usnesení je zapotřebí souhlasu většiny přítomných členů výboru.
  3. Mimořádné a neodkladné záležitosti patřící do působnosti výboru může zařídit předseda a jednatel. Jejich opatření musí být dodatečně schváleno výborem.
  4. Výbor MO a MS, případně předsednictvo výboru MO jedná dle schváleného programu, který navrhuje předseda, popřípadě jednatel dle plánu činnosti.
  5. Zasedání výboru MO řídí předseda MO, v případě jeho nepřítomnosti či na základě jeho pověření místopředseda nebo jednatel MO. Není-li přítomen alespoň jeden z těchto funkcionářů, jednání výboru MO se odročí na náhradní termín.
  6. Výbor MS řídí předseda MS, v případě jeho nepřítomnosti či na základě jeho pověření místopředseda. Není-li přítomen ani jeden z těchto funkcionářů, jednání výboru MS se odročí na náhradní termín.
  7. K přijetí usnesení výboru MO, MS je třeba souhlasu nadpoloviční většiny přítomných. V případě rovnosti hlasů rozhoduje hlas řídícího schůze.
  8. Rozhodnutími, přijatými nadpoloviční většinou hlasů přítomných členů výboru MO, MS jsou vázáni a jsou povinni je dodržovat a uskutečňovat všichni členové výboru MO, MS.

čl. IX.
Kontrolní a revizní komise MO
(k §16 Stanov)

  1. KRK je dozorčím orgánem MO, nezávislým na výboru či předsednictvu MO. Je volena členskou základnou na volební členské schůzi MO v počtu 3-5 členů a 1-2 náhradníků. Členové KRK MO volí na své ustavující schůzi ze svého středu předsedu a místopředsedu KRK MO.
  2. Ve své činnosti se řídí plánem práce na příslušný kalendářní rok, Stanovami MRS, směrnicí pro činnost KRK MO a pokyny SKRK MRS a usneseními (členských schůzí, schůzí výborů MO, SV, Sjezdu).
  3. KRK MO se schází pravidelně 4krát ročně v termínech stanovených plánem práce KRK MO. V případě potřeby může předseda KRK MO svolat mimořádné zasedání. Mimořádné zasedání musí být dále svoláno v případě žádosti min. dvou členů KRK MO. O termínu mimořádného zasedání KRK MO musí být členové písemně vyrozuměni 15 dní předem.
  4. Přítomnost na jednání se zajišťuje prezenční listinou opatřenou podpisy přítomných s uvedením důvodu neúčasti nepřítomných.
  5. KRK MO je schopna se usnášet, je-li přítomna nadpoloviční většina členů KRK MO. Zasedání řídí předseda KRK MO, v případě jeho nepřítomnosti místopředseda KRK MO. Nedostaví-li se na jednání předseda ani místopředseda, bude zasedání odloženo na nejbližší možný termín.
  6. Zasedání KRK MO se řídí schváleným programem. Každý člen KRK MO je oprávněn navrhnout či doplnit program zasedání.
  7. Usnesení KRK MO jsou přijímána hlasováním. K přijetí usnesení je zapotřebí nadpoloviční většiny hlasů. V případě rovnosti hlasů rozhoduje hlas předsedy.
  8. O průběhu zasedání KRK MO, výsledcích hlasování a přijatých usneseních je pořizován zápis. Za jeho pořízení zodpovídá předseda KRK MO.
  9. Členové KRK MO provádějí písemný zápis o provedené kontrole a po jeho projednání a schválení na zasedání KRK MO jej předseda předá předsedovi MO MRS.
  10. Předseda KRK MO podává na VČS zprávu o provedených kontrolách v uplynulém roce, včetně zprávy o hodnocení plnění rozpočtu MO MRS.
  11. Předseda KRK MO předkládá na VČS k odsouhlasení návrh plánu kontrolní činnosti na příslušný rok. Odsouhlasený plán KRK MO odešle na SKRK MRS, včetně roční zprávy přednesené na VČS a to v termínech stanovených SKRK MRS.
  12. Předseda KRK MO vede veškerou agendu o činnosti KRK MO a jednotlivé schválené kontrolní zprávy předává předsedovi MO MRS.

Povinnosti KRK MO:

  1. dohlíží na vedení řádné evidence majetku MO MRS, dohlíží, aby jednou za dva roky byla provedena inventarizace majetku
  2. kontroluje hospodaření MO MRS dle schváleného rozpočtu, dvakrát ročně provádí kontrolu hospodaření MO MRS, vyjadřuje se k návrhu rozpočtu,
  3. po měsících kontroluje příjmové a výdajové doklady, kontrolu potvrdí svým podpisem,
  4. min. 4krát ročně provádí kontrolu pokladní knihy a pokladní hotovosti, o revizi provádí zápis,
  5. svým podpisem stvrzuje správnost násadových a dodacích listů ve vztahu k rybářskému revíru či rybochovnému zařízení,
  6. kontroluje uzavírání platných smluv o hmotné odpovědnosti pro členy MO MRS hospodařící s majetkem MO MRS,
  7. průběžně kontroluje plnění usnesení z členských schůzí MO MRS a ze schůzí výboru MO MRS,
  8. ve vztahu k SKRS MRS: do 31.1. běžného roku předkládá plán práce,
  9. kontroluje vyřizování připomínek a stížností členské základny výborem MO MRS.

II. Sjezd
(k §19 Stanov)

  1. Řádný sjezd se schází jednou za tři roky a svolává jej Svazový výbor.
  2. Mimořádný sjezd svolává Svazový výbor v případě, usnese-li se na tom dvoutřetinovou většinou všech hlasů nebo požádá-li o to písemně většina místních organizací. Je-li důvodem svolání sjezdu žádost místních organizací, musí být sjezd svolán tak, aby se konal nejpozději do šesti měsíců od doručení žádosti. Program mimořádného sjezdu musí odpovídat důvodům uvedeným v usnesení SV či v žádosti o svolání sjezdu.
  3. Sjezd tvoří delegáti, zvolení v místních organizacích. Jednotlivé místní organizace volí počet delegátů podle klíče, který stanoví Svazový výbor. Počet členů MO rozhodný pro určení počtu delegátů se stanoví podle stavu k 1. lednu roku volby.
  4. Svolání řádného sjezdu oznámí Svazový výbor nejméně tři měsíce před termínem sjezdu a uvede jeho program. Delegáti obdrží materiály řádného sjezdu nejméně jeden měsíc před jeho konáním.
  5. Sjezd je schopen se usnášet, je-li přítomna nadpoloviční většina delegátů. K přijetí usnesení je třeba nadpoloviční většiny hlasů přítomných delegátů, není-li stanoveno jinak.
  6. Sjezd zahajuje předseda Svazového výboru. Řídí jej pracovní předsednictvo, volené delegáty Sjezdu po zahájení na návrh odstupující Svazové rady.
  7. Jednání Sjezdu probíhá podle jednacího řádu, schváleného Sjezdem.

III. Svazový výbor
(k §20 Stanov)

  1. Svazový výbor se ve své činnosti řídí ročním plánem, jehož návrh připraví Rada na svém posledním zasedání v předchozím kalendářním roce a o jehož přijetí a případných změnách a doplňcích rozhodne Svazový výbor na svém prvním zasedání v příslušném kalendářním roce.
  2. Pravidelná (řádná) zasedání Svazového výboru se konají čtyřikrát ročně, a to zásadně v termínech určených ročním plánem. Zasedání Svazového výboru svolává předseda Svazu nejméně 15 dní předem, a to písemnou pozvánkou zaslanou všem místním organizacím, členům Svazové rady, předsedovi Svazové kontrolní a revizní komise a jednatelům obchodních společností, v nichž má Svaz majetkovou účast. K pozvánce musí být připojen program zasedání a kopie zásadních dokumentů, které budou na zasedání projednávány.
  3. Vyžadují-li to okolnosti, lze svolat mimořádné zasedání Svazového výboru. Předseda Svazu je povinen mimořádné zasedání svolat, rozhodne-li o tom Svazová rada anebo požádá-li o to nejméně jedna třetina místních organizací. Je-li důvodem svolání Svazového výboru žádost místních organizací, musí být zasedání svoláno tak, aby se konalo nejpozději do třiceti dnů od doručení žádosti.
  4. Svazový výbor sestává z předsedů, případně jednatelů místních organizací a počet jeho členů odpovídá počtu místních organizací Svazu. Nemohou-li se předseda ani jednatel místní organizace zúčastnit zasedání Svazového výboru osobně, mohou svým zastoupením písemně pověřit jiného člena výboru místní organizace. Každá místní organizace může být při zasedání Svazového výboru reprezentována vždy jen jednou osobou.
  5. Zasedání Svazového výboru se dále účastní členové Svazové rady, předseda Svazové kontrolní a revizní komise, tajemník Svazového sekretariátu, podle potřeby další pracovníci sekretariátu a dále jednatelé obchodních společností, v nichž má Svaz obchodní podíl. Přítomnost dalších osob s výjimkou hostů za podmínek upravených v odst. 6) je nepřípustná. Přítomnost osob na zasedání Svazového výboru se zjišťuje prezenční listinou, opatřenou podpisy všech přítomných.
  6. Člen Svazového výboru může po předchozím projednání s tajemníkem Svazového sekretariátu přizvat k zasedání Svazového výboru hosty, zejména příslušného funkcionáře své místní organizace, jehož se týká projednávaná věc, či odborníka z příslušného oboru. Hosty si může takto k zasedání Svazového výboru přizvat i Svazová rada. Při prezenci je třeba přizvaného hosta nahlásit s uvedením bodu, jehož se hostova účast týká. Přítomnost hosta při projednávání jiných věcí je nepřípustná.
  7. Svazový výbor je schopen se usnášet, jsou-li přítomni zástupci alespoň poloviny místních organizací Svazu. Bude-li v době zahájení Svazového výboru zjištěno, že není usnášeníschopný, odloží se zahájení o 30 minut. Nebude-li ani poté Svazový výbor usnášeníschopný, bude předsedou Svazu po poradě s přítomnými členy Svazového výboru stanoven náhradní termín.
  8. Zasedání Svazového výboru řídí předseda Svazu, popřípadě jím pověřený místopředseda či jiný člen Svazové rady.
  9. Zasedání Svazového výboru probíhá dle schváleného programu. Pravidelné body programu jsou tyto:
    • schválení programu a rozhodnutí o návrzích na jeho doplnění a změny
    • volba návrhové a volební komise
    • kontrola plnění usnesení provedená předsedou SKRK
    • zpráva předsedy Svazu o činnosti Rady, zodpovězení dotazů a připomínek k činnosti Rady a schválení činnosti Rady
    • různé
    • usnesení
  10. Každá místní organizace je oprávněna navrhnout doplnění či změnu programu, a to písemně, nejpozději 5 dní před zasedáním Svazového výboru k rukám tajemníka Svazového sekretariátu.
  11. Program mimořádného zasedání Svazového výboru musí odpovídat důvodům uvedeným v rozhodnutí či v žádosti o jeho svolání.
  12. Návrhová a mandátová komise je tříčlenná. Její členové jsou voleni Svazovým výborem pro každé zasedání, a to z členů Svazového výboru a Svazové rady. Zvolení členové volí ze svého středu předsedu komise. Návrhová a volební komise zjišťuje usnášeníschopnost Svazového výboru, navrhuje formulaci přijatých usnesení a zajišťuje sčítání hlasů při hlasování Svazového výboru. Sčítáním hlasů může pověřit skrutátory z řad pracovníků Svazového sekretariátu. O svých zjištěních podává zprávu Svazovému výboru.
  13. Každý člen Svazového výboru má při zasedání právo, aby mu bylo předsedajícím uděleno slovo, týká-li se jeho příspěvek programu. Slovo mu může být předsedajícím odejmuto, netýká-li se jeho vystoupení schváleného programu nebo je-li v rozporu se zásadami Svazu. Rozhodnutím Svazového výboru lze délku příspěvků na zasedání časově omezit.
  14. Usnesení Svazového výboru jsou přijímána veřejným hlasováním (aklamací), nerozhodne-li Svazový výbor, že o konkrétním návrhu bude rozhodnuto hlasováním neveřejným. Jsou-li k návrhu, o němž má být hlasováno, vzneseny protinávrhy či pozměňovací návrhy, hlasuje se nejprve o protinávrzích a poté o pozměňovacích návrzích, a to v pořadí od nejpozději vzneseného. K přijetí usnesení je třeba nadpoloviční většiny hlasů přítomných členů. V případě rovnosti hlasů není návrh či protinávrh přijat. Na závěr zasedání Svazový výbor na návrh návrhové a mandátní komise rozhodne o přijetí souhrnného usnesení.
  15. O průběhu zasedání Svazového výboru, o výsledcích jednotlivých hlasování a o přijatých usneseních je pořizován zápis. Za jeho pořízení odpovídá tajemník Svazového sekretariátu. Stejnopis zápisu je do 15-ti dnů zasílán na vědomí všem místním organizacím.
  16. Usnesení Svazového výboru jsou závazná pro všechny místní organizace, jejich funkcionáře a další členy. Předseda místní organizace odpovídá za to, že výbor místní organizace bude na svém nejbližším zasedání seznámen se zápisem o zasedání Svazového výboru. Každý z členů výboru místní organizace je povinen respektovat usnesení Svazového výboru, ve vztahu k členské základně místní organizace tato usnesení prezentovat a v rámci svých funkčních povinností je naplňovat.

IV. Svazová rada
(k §21 Stanov)

  1. Svazová rada (dále jen Rada) se ve své činnosti řídí ročním plánem, který schvaluje vždy na svém posledním zasedání v předchozím kalendářním roce. Tento roční plán je vždy nejpozději do konce měsíce ledna příslušného roku zaslán na vědomí místním organizacím Svazu.
  2. Pravidelná (řádná) zasedání Rady se konají jednou měsíčně, a to zásadně v termínech určených ročním plánem.
  3. Řádná zasedání Rady svolává předseda písemnou pozvánkou, rozeslanou všem členům rady a pravidelným hostům zasedání rady nejméně 7 dní předem. K pozvánce musí být připojen program zasedání, stejnopis zápisu z předchozího zasedání a kopie zásadních dokumentů, které budou na zasedání projednávány.
  4. V případě naléhavé potřeby lze svolat mimořádné zasedání Rady. Mimořádné zasedání svolává její předseda anebo na návrh místopředsedy, hospodáře či alespoň tří jiných členů Rady tajemník Svazového sekretariátu (dále jen tajemník).
  5. Zasedání Rady se účastní všichni její členové, předseda Svazové kontrolní a revizní komise jako host s hlasem poradním, tajemník nebo jím pověřený pracovník Svazového sekretariátu a jednatelé obchodních společností, v nichž má Svaz obchodní podíl, jako pravidelní hosté. Přítomnost osob na zasedání Rady se zjišťuje prezenční listinou, opatřenou podpisy všech přítomných s uvedením důvodů neúčasti nepřítomných.
  6. Členové Rady jsou oprávněni přizvat po předchozím projednání s tajemníkem Svazového sekretariátu do zasedání Rady odborníka z oboru, jehož se týká předmět jednání Rady.
  7. Ze závažných důvodů se může zasedání Rady zúčastnit člen MRS či třetí osoba. Oprávněnost žádostí o účast posoudí předběžně tajemník. Neshledá-li uvedené důvody závažnými, předloží žádost na nejbližším zasedání Radě, která o žádosti rozhodne s konečnou platností.
  8. Zasedání Rady se pravidelně konají v sídle Svazu. Dvakrát do roka se koná výjezdní zasedání, zpravidla v sídle některé z místních organizací.
  9. Rada je schopna se usnášet, je-li přítomna nadpoloviční většina jejích členů. Nedostaví-li se však k zasedání alespoň dva z těchto funkcionářů : předseda, místopředseda a hospodář, bude zasedání Rady vždy odloženo a svoláno znovu v nejbližším vhodném termínu.
  10. Jednání Rady řídí předseda, v době jeho nepřítomnosti místopředseda.
  11. Zasedání Rady probíhá dle schváleného programu. Pravidelné body programu zasedání Rady jsou tyto:
    1. verifikace zápisu z předchozího zasedání
    2. schválení programu a rozhodnutí o návrzích na jeho změnu
    3. kontrola úkolů
    4. zpráva tajemníka
    5. zpráva jednatelů obchodních společností, v nichž má Svaz obchodní podíl, o stavu těchto společností
    6. různé
    7. usnesení
  12. Další body programu stanoví v souladu s ročním plánem předseda. Každý člen Rady je oprávněn navrhnout doplnění programu, a to při zasedání Rady či mimo ně, prostřednictvím tajemníka. O schválení programu a o návrzích na jeho doplnění rozhoduje Rada.
  13. Je-li mimořádné zasedání Rady svoláváno tajemníkem na návrh místopředsedy, hospodáře či jiných členů Rady, musí program mimořádného zasedání odpovídat důvodům uvedeným v návrhu.
  14. Každý člen Rady má při zasedání právo, aby mu bylo uděleno slovo, týká-li se jeho příspěvek programu. Slovo mu může být předsedajícím odejmuto, netýká-li se jeho vystoupení schváleného programu nebo je-li v rozporu se zásadami Svazu. Rozhodnutím Rady lze délku příspěvků na zasedání časově omezit.
  15. Usnesení Rady jsou přijímána veřejným hlasováním, nerozhodne-li Rada, že o konkrétním návrhu bude rozhodnuto hlasováním neveřejným. K přijetí usnesení je třeba nadpoloviční většiny přítomných členů. V případě rovnosti hlasů rozhoduje hlas předsedy.
  16. O průběhu zasedání Rady, o výsledcích hlasování a o přijatých usneseních je pořizován zápis. Za jeho pořízení odpovídá tajemník. Stejnopis zápisu je do 10-ti dnů zasílán na vědomí všem místním organizacím.
  17. Rozhodnutím Rady mou být její členové pověřeni vytvořením pracovních skupin k přípravě řešení jednotlivých úkolů.
  18. Svazová rada je kolektivní orgán, jenž ve vztahu k jiným orgánům Svazu, k místním organizacím, k jednotlivým členům Svazu i k třetím osobám vystupuje jako celek. Každý z členů Rady je oprávněn v rámci její rozhodovací činnosti přednést svůj návrh a v rámci Stanov, tohoto jednacího řádu a zásad slušnosti jej prosazovat. Rozhodnutím Rady, přijatým většinou hlasů, je však vázán a je povinen je respektovat, jako rozhodnutí Rady prezentovat a v rámci svých povinností prosazovat.
  19. Členové Rady se účastní zasedání Svazového výboru, a to jako hosté s hlasem poradním. Je-li předmětem jednání Svazového výboru podle návrhu programu věc týkající se úseku svěřeného členovi Rady, je-li to rozhodnutím Rady členovi uloženo nebo požádá-li o to některá z místních organizací či orgán Svazu, je účast člena Rady při jednání Svazového výboru nezbytná.
  20. Člen Rady je oprávněn vystoupit na jednání Svazového výboru. Jako člen kolektivního orgánu je vázán rozhodnutími Rady a je povinen je ve svém příspěvku respektovat.

V. Svazová kontrolní a revizní komise
(k §22 Stanov)

  1. Svazová kontrolní a revizní komise (dále jen SKRK) je nejvyšším dozorčím orgánem, nezávislým na Radě MRS a SV MRS a za svou činnost je odpovědná sjezdu MRS. Ve své činnosti se řídí ročním plánem, který schvaluje vždy na svém prvním zasedání v kalendářním roce.
  2. Pravidelná zasedání SKRK se konají 4x ročně a to zásadně v termínech určených ročním plánem. Zasedání svolává předseda SKRK písemnou pozvánkou rozeslanou všem členům a náhradníkům SKRK a případně hostům zasedání a to nejméně 15 dní předem. K pozvánce musí být připojen program zasedání, stejnopis zápisu z předchozího zasedání a kopie zásadních dokumentů, které budou na zasedání projednávány.
  3. V případě naléhavé potřeby lze svolat mimořádné zasedání SKRK, které svolává předseda SKRK na návrh alespoň čtyř členů SKRK či na základě požadavku SV, Rady nebo MO MRS.
  4. Zasedání SKRK se účastní všichni její členové a náhradníci. Přítomnost osob na zasedání SKRK se zjišťuje prezenční listinou opatřenou podpisy všech přítomných s uvedením důvodu neúčasti nepřítomných.
  5. SKRK je schopna se usnášet je-li přítomna nadpoloviční většina jejich členů. Nedostaví-li se k zasedání předseda, bude zasedání vždy odloženo a svoláno znovu v nejbližším vhodném termínu.
  6. Jednání SKRK řídí předseda.
  7. Zasedání SKRK se řídí dle schváleného ročního plánu. Každý člen SKRK je oprávněn navrhnout doplnění programu jednotlivých zasedání SKRK či mimo ně prostřednictvím předsedy SKRK.
  8. Usnesení SKRK jsou přijímána hlasováním. K usnesení je třeba nadpoloviční většiny přítomných členů. V případě rovnosti hlasů rozhoduje hlas předsedy.
  9. O průběhu zasedání SKRK, výsledcích hlasování a o přijatých usneseních je pořizován zápis. Za jeho pořízení zodpovídá předseda SKRK.
  10. SKRK zejména metodicky řídí činnost KRK místních organizací MRS. Dle schváleného plánu práce provádí periodickou revizi hospodaření a činnosti každé MO MRS a to nejméně jednou za tři roky. O termínu revize je příslušná MO písemně vyrozuměna nejméně 14 dní předem. O provedení revizí je vypracován zápis, který MO obdrží nejpozději do 30ti dnů ode dne provedení kontroly.
  11. Revizi v MO provádí vždy nejméně dva členové SKRK, písemně pověřeni předsedou SKRK.
  12. V případě, že stanovený termín pro revizi nevyhovuje časovým možnostem funkcionářů dané daní MO, může být písemnou cestou sjednán náhradní termín.
  13. SKRK nejméně jednou za půl roku kontroluje plán hospodářské činnosti a plnění rozpočtu Svazu. O kontrole podává zprávu vždy na I. a II. zasedání SV MRS.
  14. SKRK projednává a vyjadřuje se k návrhům plánu hospodářské činnosti a rozpočtu Svazu na běžný rok.
  15. SKRK soustavně kontroluje plnění usnesení sjezdu MRS.
  16. Předseda nebo jim pověřený člen se zúčastní zasedání SV a Rady MRS s hlasem poradním. Provádí kontrolu usnesení sjezdu, SV a Rady MRS. Informuje o výsledcích revizí jednotlivých MO, podává návrhy na opatření vyplývající ze zjištěných skutečností.
  17. Členové SKRK mají právo se účastnit zasedání SV MRS s hlasem poradním.

VI. Kárný senát
(k §23 Stanov)

  1. Kárný senát se schází podle potřeby, zpravidla jednou měsíčně. Zasedání kárného senátu svolává jeho předseda, a to písemnou pozvánkou, případně jiným vhodným způsobem.
  2. Kárný senát je schopen se usnášet, jsou přítomni alespoň tři jeho členové.
  3. Zasedání kárného senátu řídí jeho předseda, případně jím pověřený člen kárného senátu.
  4. Zasedání kárného senátu jsou veřejná a neveřejná (viz čl. ...).
  5. Kárný senát rozhoduje hlasováním. V případě rovnosti hlasů rozhoduje hlas předsedy.
  6. O průběhu jednání kárného senátu a o jeho rozhodnutí se pořizuje zápis, který podepisuje předseda, případně člen kárného senátu pověřený řízením zasedání.

ČÁST PÁTÁ

Jednání jménem Svazu, jeho organizačních složek a orgánů

čl. I.
Statutární orgány
(k §26 odst. 2 Stanov)

  1. Za Svaz jedná ve všech záležitostech předseda a tajemník. Předseda a tajemník jsou statutárními zástupci svazu. Jsou povinni neprodleně informovat o jednáních Radu MRS případně SV.
  2. Jménem MO jedná předseda a jednatel, kteří jsou statutárními zástupci MO.
  3. U právních úkonů, u nichž je písemná forma předepsána obecně závazným právním předpisem, a u níže uvedených úkonů, vyžadujících písemnou formu, je nutný podpis obou statutárních zástupců. Jedná se o úkony, jimiž Svaz nebo MO nabývá nebo zcizuje majetek, o návrhy nebo vyjádření soudům a správním orgánům nebo tam, kde je to v obchodním styku obvyklé nebo vhodné (např. při udělení plné moci nebo pověření).
  4. Problematiku překročení rozsahu oprávnění statutárními a jinými orgány svazu upravují obecně závazné právní předpisy, zejména § 26 až 33b občanského zákoníku a § 13, 15 a 16 obchodního zákoníku.
  5. Pokud předseda Svazu nebo MO dlouhodobě nevykonává svou funkci z důvodu nemoci nebo jiných závažných důvodů, zastupuje předsedu se všemi právy a povinnostmi místopředseda, a to jako statutární zástupce.

čl. II.
Zastupování Svazu a MO
(k §26 odst. 3 Stanov)

Za Svaz a MO může rovněž jednat zástupce, a to na základě písemné plné moci s uvedením rozsahu zmocnění, vystavené příslušnými statutárními zástupci.

ČÁST ŠESTÁ

Písemnosti

čl. I.

Písemnosti Svazu, jeho orgánů a MO musí obsahovat název organizace, datum, číslo jednací, adresu příjemce, stručný a jasný text, razítko a podpis oprávněných funkcionářů.

čl. II.

  1. Archivaci a skartaci písemností řeší příslušné právní předpisy. Svazové dokumenty mají následující úložní dobu:
    • přehled o úlovcích 2 roky
    • sumarizace úlovků 5 let
    • doklad o vydaných povolenkách 5 let
    • materiály z kontroly hospodaření 5 let
    • zápisy a usnesení ze schůzí výboru MO a z členských schůzí MO 10 let
    • zápisy a usnesení ze zasedání Rady MRS, SV MRS, KS MRS, SKRK MRS a Sjezdu MRS 10 let
  2. Doklady týkající se účetnictví a daňových záležitostí se archivují dle příslušných předpisů.

PŘÍLOHA

Pracovní náplně hlavních funkcionářů svazu

Předseda

Předseda organizační složky a jejího výboru odpovídá za činnost této složky po stránce organizační i odborné i za její všestranný rozvoj. Zejména:

  1. koordinuje organizační a hospodářskou činnost organizace i jednotlivých funkcionářů v souladu s obecně závaznými právními předpisy, Stanovami a jednacím řádem MRS a odpovídá všem členům za plnění úkolů
  2. v souladu s plánem práce dává pokyn ke svolávání schůzí výboru, případně předsednictva a řídí jejich činnost
  3. dbá na dodržování obecně závazných právních předpisů, Stanov, jednacího řádu MRS, usnesení, směrnic a pokynů nadřízených složek
  4. dbá na řádné plnění usnesení orgánů organizačních složek, jichž je předsedou
  5. zastupuje s jednatelem (tajemníkem) organizaci
  6. podepisuje s jednatelem (tajemníkem), u hospodářských záležitostí s rybářským hospodářem nebo jeho zástupcem, všechny písemnosti
  7. dává souhlas k výplatám a poukazům v rámci schváleného rozpočtu

Místopředseda

Zúčastňuje se všech schůzí orgánu, do něhož byl zvolen a zastupuje předsedu se všemi právy a povinnostmi.

Jednatel, tajemník

Zejména:

  1. zastupuje s předsedou organizaci
  2. odpovídá za řádné evidování došlých a odeslaných písemností a přiděluje je k vyřízení podle rozhodnutí orgánů, podepisuje odesílané písemnosti s předsedou, rybářským hospodářem nebo jeho zástupcem
  3. odpovídá za řádné ukládání a evidování všech spisů, zápisů a písemností operativně technické evidence
  4. odpovídá spolu s účetním za správnou evidenci členů, za vedení seznamu funkcionářů a členů výborů, pokud touto agendou u velkých organizací nebyl pověřen zvláštní funkcionář
  5. odpovídá za evidenci všech usnesení, úkolů a akcí uložených nadřízenými složkami, případně jejich orgány a orgány vlastní organizace
  6. dbá o plnění úkolů a akcí, které spadají do jeho kompetence a podává zprávu o jejich průběhu předsedovi, předsednictvu a výboru
  7. odpovídá za přípravu materiálu pro jednotlivé schůze a kontroluje plnění úkolů podle plánu organizace (výboru)
  8. provádí zápisy ze schůzí předsednictva a výboru, pokud pro tuto agendu nebyl určen zvláštní funkcionář, eviduje a ukládá tyto zápisy včetně zápisů ze schůzí a jednotlivých odborů. Vyžaduje-li zápis nadřízená složka, odpovídá za jejich odeslání.
  9. řídí sekretariát a je představený pracovníkům sekretariátu

Rybářský hospodář - zástupce

Zejména:

  1. plní v úzké součinnosti s výborem příslušné organizační složky svazu povinnosti rybářského hospodáře vyplývající z rybářských předpisů a plní úkoly, které mu uložil výbor
  2. vede veškerou agendu, která se týká rybářských revírů včetně vyplňování všech předepsaných tiskopisů a záznamů, sumarizuje úlovky ze Záznamů o docházce k vodě a přehledu o úlovcích a dbá na správné vyhotovení hospodářských výkazů nadřízeným složkám
  3. navrhuje výboru počet členů rybářské stráže pro příslušný rybářský revír, řídí jejich činnost a zajišťuje jejich školení pokud není ustanoven vedoucí rybářské stráže
  4. zajišťuje ve spolupráci s uživatelem rybářských revírů (SV MRS) plánované množství násadových ryb pro osazení rybářských revírů a zabezpečuje jejich vysazení
  5. pokud k tomu má příslušnou kvalifikaci zajišťuje a řídí výlovy rybníků, odlovy ryb sítěmi a elektrickým agregátem, přitom ručí za dodržování bezpečnostních předpisů pro lov ryb elektřinou, zajišťuje periodické revize elektrických agregátů a zajišťuje vyškolení obsluhy lovící čety
  6. zúčastňuje se spolu se zástupci organizace vodohospodářských a jiných řízení, pokud jde o zájmy rybářství
  7. aktivně se podílí na veterinární péči při hospodářském provozu rybářské organizace a doplňuje si základní znalosti v tomto oboru
  8. spolupracuje s orgány veterinární péče, s výzkumnými a vědeckými pracovišti, stará se o včasné zaslání uhynulých ryb k vyšetření
  9. pečuje o to, aby pomocí vhodných melioračních zařízení byly udržovány odchovné rybníky a výrobní zařízení ve zdravotně nezávadném stavu
  10. plní usnesení orgánů organizační složky, pokud jsou v souladu s obecně závaznými předpisy a zásadami o správném hospodaření. Pokud by bylo usnesení v rozporu s platnými předpisy je povinen na to upozornit nadřízenou složku a žádat nápravu.
  11. spolupracuje s referentem pro čistotu vod a životního prostřední, s rybničním referentem, s referentem pro pstruhové vody a metodicky řídí jejich činnost
  12. sleduje stav vodních děl a melioračních zařízení, dává návrh na odstranění závad
  13. předkládá návrhy na opatření s rybářském revíru, provádí prověrky plnění ročních zarybňovacích plánů, plánů prvotního zarybnění, kontroluje dodržování hranic rybářských revírů a navrhuje doplňky a změny do popisných karet a dekretů MZ ČR
  14. vykonává v rámci MRS funkci předsedy odboru pro tekoucí vody
  15. je povinen zúčastňovat se školení hospodářů, která organizuje sekretariát MRS
  16. podepisuje písemnosti týkající se hospodaření v rybářských revírech, odchovných zařízeních a chovných rybnících

Zástupce hospodáře

Zajišťuje veškeré úkoly uložené rybářským hospodářem, zúčastňuje se všech schůzí odborů pro tekoucí vody a zastupuje rybářského hospodáře v jeho delší nepřítomnosti.

Ekonom - účetní

Při nástupu do funkce na základě předávacího protokolu přebírá veškerou účetní a ekonomickou dokumentaci MO MRS.

Zejména:

  1. zajišťuje řádné provedení inventarizace v MO
  2. řídí a kontroluje výkon pokladní služby MO
  3. zodpovídá za řádné a včasné vedení účetní evidence MO
  4. zodpovídá za úschovu účetních písemností a dokladů v účetním archivu po stanovenou dobu, při změně ve funkci všechny tyto doklady protokolárně předává
  5. zodpovídá za včasnou úhradu došlých faktur a ostatních závazků MO, sleduje pohledávky MO a zajišťuje jejich případné vymáhání
  6. sleduje úhrady členských příspěvků, zápisného, úhrad za neodpracované brigády a předkládá výboru návrhy na opatření
  7. dbá na dodržování směrnic MRS a obecně závazných právních předpisů pro hospodaření, na dodržování finanční a platební kázně, prosazuje účelné a hospodárné vynakládání prostředků
  8. kontroluje a odsouhlasuje sazby použité při pracovních smlouvách a dohodách o pracích konaných mimo pracovní poměr
  9. sleduje celkový stav hospodaření a majetku MO, v případě potřeby informuje výbor MO
  10. zpracovává návrh rozpočtu MO MRS a předkládá ho výboru ke schválení, průběžně sleduje a kontroluje jeho dodržování
  11. kontroluje správnost sestavení rozpočtů dílčích akcí MO a vyúčtování těchto akcí
  12. sestavuje závěrky a zpracovává zprávy a podklady o hospodaření MO
  13. v případě zjištění nedostatků nebo závad je povinen upozornit příslušného funkcionáře MO.

Pokud nedojde k nápravě je povinen informovat výbor MO a předsedu KRK. Pokud ani v tomto případě nedojde k nápravě je povinen informovat členskou schůzi a sekretariát MRS.

Pokladník

Zajišťuje agendu s prováděním pokladních operací. Musí mít s MO uzavřenou dohodu o ochraně a nakládání se svěřeným majetkem. Při nástupu do funkce protokolárně přebírá pokladní deník, pokladní doklady, peníze, ceniny a svěřené přísně zúčtovatelné tiskopisy (členské známky, povolenky).

Zejména:

  1. provádí pokladní operace, vystavuje pokladní doklady
  2. provádí výběry a ukládání hotovosti na účet u peněžního ústavu
  3. vede pokladní deník
  4. zodpovídá za dodržování pokladního limitu
  5. vede evidenci poskytnutých záloh a dbá na jejich včasné vyúčtování
  6. vydává ceniny a svěřené přísně zúčtovatelné tiskopisy, vede o nich řádnou a průkaznou evidenci
  7. zodpovídá za správnost všech prováděných operací a úplnost předepsaných náležitostí pokladních dokladů
  8. je řízen a kontrolován ekonomem
  9. v případě zjištění nedostatků nebo závad informuje příslušného funkcionáře a ekonoma. Pokud nedojde k nápravě, zodpovídá za další řešení ekonom.

Pokladník nesmí svěřit vykonávání operací jiným osobám. V případě dočasné nepřítomnosti musí být svěřené hodnoty protokolárně předány zastupujícímu funkcionáři. Stejně se postupuje při změně ve funkci pokladníka. Funkce pokladníka může být rozdělena mezi více funkcionářů podle svěřených hodnot (např. zvlášť pokladna na ceniny, zvlášť členské známky, povolenky). V tomto případě se písm. a) až e) vztahují pouze na pokladníka spravujícího pokladnu. Se souhlasem nadřízeného orgánu může být v odůvodněných případech funkce pokladníka sloučena s funkcí ekonoma.